čtvrtek 8. května 2014

O Marsu, Alfonsu a ovesné vločce

Nedávno jsem si prohlížela obrázky, které byly pořízeny vozítkem Curiosity rover kde jinde, než na Marsu. Záběry jsou to úchvatné, člověk by opravdu nerozpoznal, zda se jedná o krajinu cizí nebo té "naší" planety. Krása záběrů vyplývá hned ze dvou faktů. Máme stroj (a ruku na srdce, je to fešák a co všecko on umí), na Marsu! Je to dokonalá ukázka nejen kam lidstvo pokročilo po technologické stránce, ale také kolik úsilí a vášně věnovalo tomu, aby se (nejen) tato mise uskutečnila. Další rozměr snímkům dodává fakt, že je Mars svou krajinou podobný některým místům na planetě Zemi. A jakpak by ne, geologie nám to velmi ráda objasní :) 

Curiosity rover na Marsu, zdroj: NASA

Nicméně, přestože jsem se na obrázky koukala s respektem nejen k vědcům, ale především k přírodě samotné, zarazila jsem se u jednoho snímku s naprosto opačným pocitem. Na snímku je zachycený kousíček materiálu, který odpadl při přistání. V duchu jsem si povzdechla: "No jo, lidi už dělají bordel i na Marsu." Teď se nezlobím ani tak na ten utroušený malilinkatý, roztomilý, můru připomínající kousíček (nezaložím odnož Greenpeace s názvem Redpeace a nebudu hnát k soudu NASA za znečišťování rudé planety, protože k tomu měli určitě skrytý politický důvod), ale jen mi to připomnělo, jaký ZBYTEČNÝ nepořádek kolem sebe všichni, opravdu všichni, děláme. Nejen, že máme skládky všude možně, on už i prostor kolem Země je šíleně znečištěný odpadem. Tak se sami podívejte (třeba zde). Řeknete si: "No jo, to jste vy, vědci, to Vy! To jsou ty vaše Hubba bubba Hubble bubble teleskopy a ty vaše měřítka, družice a stanice!" A já na to: "Ale starou belu (ty jo, ale i nějaká starší Bella by se do šatníku hodila)! To jsou ty naše mobily, GPSky, televize a další tak "potřebné součásti" našeho života.

Smítko z roveru, zdroj: NASA


Ale dobře, mávnu zatím nad tím rukou, neuměla bych to totiž řešit. Co bych nicméně dokázala řešit a co by dokázal řešit každý z nás, je ten nepořádek kolem nás (teď nemám na mysli můj dokonalý chaos v pokoji, který má svůj řád, i když pro většinu lidí je skrytý - pro mě občas taky, beru to jako výzvu). Ano, můžu se teď ohánět myšlenkami třídění odpadu a kdesi cosi, ale popravdě kdo ví, zda to třídění, co se plastů týče, má smysl nebo ne. Nevím... Ale co vím určitě je, že nepotřebuji pokaždé v Alfonsu, Billovi, Lédlovi nebo jiném megamarketu kupovat tašku, že nepotřebuji na každou kuličku hrášku speciální sáček, že opravdu není nutné nově zakoupené náušnice dávat do sáčečku, ten do krabičky, tu do sáčku, ten omotat mašlou a to celé dát do igelitky velikosti A3

A co tedy tímhle výlevem chci vlastně říct? Až budete v obchodě, vezměte si vlastní tašku, neberte zbytečné sáčky na každou ovesnou vločku. Potřebujete si vzít něco k pití na výlet? Co takhle jedna láhev, kterou naplníte kdekoliv z kohoutku? Je to jednoduché... Nemusíme řešit tolik odpad, když jej nebudeme zbytečně vytvářet. Asi člověk sám neudělá revoluci, protože to jde velmi těžko a hlavně... Každý se vzteká a prská (včetně mě), ale řešení opravdu není snadné. Na druhou stranu, i tímhle "málem" můžeme pomoci... Komu? No tak hlavně přírodě a Zemi, která rozhodně není naše. A pokud někdo tedy potřebuje "lepší důvod", než je mateřská planeta, tak ok. Pomůžeme tím sami sobě. Protože stejně tak jako když si dáme nějaký ten Parahlen poté, co nás v těle začnou zlobit třeba bakterie, které jsou nám do té doby šumák, tak stejně tak Země se postará o to, aby nás něco zklidnilo ;) Yellowstone, tak co? Kdy to bouchne? ;)

Tak co? Mars nebo Země? Vzhledem k tomu, že jde vidět podpis autora, tak je odpověď jasná ;)


Žádné komentáře:

Okomentovat